Vítejte na stránkách 7. oddílu Stopa Kouřim

   A je to tady. Rok se s rokem sešel a nás čeká dobrodružství na vodě. Ano přátelé, loďovka 2015. Čeká nás řeka Sázava, kterou budeme sjíždět s našimi kamarády ze Sokolského oddílu „Jilm“ z Prahy Libně. Samozřejmě jim moc děkujeme za pozvání.

   My skauti se scházíme již v pátek 29. 5. 2015. Máme plně naložené dvě autíčka loděmi, barely a dalším vybavením. Po šestnácté hodině vyjíždíme směr Hvězdonice.  Cesta probíhá klidně, samá zatáčka a kopec. A jsme na místě. Hledáme vhodný kemp k přenocování a po chvíli se na nás usmálo štěstí. Zavřený kemp, kde nás nechal majitel zdarma přenocovat. Vykládáme materiál, skládáme lodě a stavíme stany. Když je hotovo, jdeme večeřet. Mochíto přivezl pekáč řízků a tak je nám veselo. Začíná se stmívat a tak rozděláváme oheň. To nejlepší na konec. Vyndávám naložené masíčko a začínáme grilovat. K tomu hraje kytara a zpívá se. Je to nádherný večer a bude se nám dobře spát, i když v noci nás budil déšť.

   Sobota ráno. S Kubíkem převážíme auta do cíle naší výpravy. Mezitím ostatní snídají a balí stany. V deset hodin se vítáme se Sokolíkama. A hned nás je dvacet osm. To je ale lidí. Dělíme se do posádek, přidělujeme lodě a vybavení. No, nebudeme se zdržovat. Je čas vyrazit. Dnes nás čeká klidná voda v délce cca 20 km. Povel zní jasně… „Nalodit“. A už se jede. Ten, kdo je na vodě poprvé se učí manévrovat s lodí a Ti zkušení jim radí. Jde to dobře. Během chvilky se po řece Sázavě zvolna plahočí čtrnáct lodí. Okolo nás je nádherná příroda a tak se kocháme. Jenom ty mraky, co jsou nad námi, nevypadají dobře. Během chvilky se ochladilo a začal foukat nepříjemný protivítr. To nás neodradí. Bavíme se skvěle. Povídáme si, učíme se řídit lodě a užíváme si každou chvilku. A jé. Začalo pršet. Naštěstí jenom drobně. No, je čas se trochu obléknout. V tomhle počasí se nedá koupat. Řeka se kroutí a louky se střídají s lesem. Nemusíme si dělat starosti s kormidlováním, neb všude je olej, tedy hluboká voda, která neteče. Bolí nás záda a tak jdeme svačit. Salámek, sýr, zelenina a něco sladkého. Prostě pohoda. Protáhneme kosti a jedeme dál. Polovina cesty je za námi. Zkouším teplotu vody, dobrý. Začalo svítit sluníčko a tak je čas na vodní dovádění. Snažíme se navzájem potopit. Lodě do sebe narážejí, pádla výří vodu. Hele Kapy, jdeme po něm. Začnu velet. Mochíto zaber. Snaží se, ale málo. Loď jsme minuli o metr. Snažím se hákovat pádlem, nakláním se a… jdeme ke dnu. Zase jsem se cvaknul. Tentokrát si to užívám. Nechávám se unášet proudem. V jedné ruce držím loď s pádlem a v té druhé foťák. Kapy přiráží ke břehu a jde mi pomoc otočit loď. No, Mochítovi se to moc nelíbí, ale mě ano. Vybrali jsme vodu a znovu naložili barely. Jede se dál. Okolo šestnácté hodiny doplouváme k místu, kde jsme chtěli přenocovat. Problém. Tábořiště již neexistuje, neb zde postavili novou lávku přes řeku. Nedá se nic dělat. Svačíme a opět nasedáme do lodí. Musíme doplout až do Týnce nad Sázavou, což se povedlo. Kemp je hezoučkej. Vytahujeme lodě, háčkové je čistí a my ostatní vybíráme místo pro stany. Mravenci by si nás mohly brát za příklad. Během chvilky máme hotový stanový tábor. Vyndáváme vařiče a připravujeme večeři. Je nádherné počasí. Najezení a spokojení se sesedáme do kruhu a hodnotíme dnešní den. Všichni jsou spokojeni a tak je čas na volnou zábavu. Když zapadá slunce, jdeme spát.

   To už je ráno? Tak vstávat vodáci. Vylézáme ze stanů a snídáme. Teplý čaj a nějakou sladkou buchtičku. Zase pohoda. Sluníčko svítí a tak balíme stany bez sušení. Všechno jsme nacpali do barelů, které nakládáme do lodí. Dnes to bude něco jiného. Málo vody, hodně kamenů a nesjízdné šlajsny. Čeká nás dřina.  A měl jsem pravdu. Po pár metrech přenášíme první jez. Voda nikde. Pěkně taháme jednu loď za druhou a opět nasedáme. Tam kde není voda, musíme z lodi a přetahujeme. Ale není to tak hrozné. Kameny se nedají hlídat, neb jsou všude. Mochíto volá: „ kámen vlevo, vpravo, vlevo, uprostřed“. To je fuška. Mám ruce, jako opice. Doleva, doprava a ven z lodi. Z osmi jezů jsme sjeli pouze tři. Ostatní jsme přetahovali. Co bych pro děti neudělal. Vše nám vynahrazuje nádherná příroda a úžasné chajdy podél vody. V poledne přirážíme ke břehu a jdeme se nadlábnout. No, ještě ne. Nenápadně se blížím k lodi, na které jede Lucka s Kamčou. A cvak. Jsou tam. Potom utíkám k lodi, kde je Motýl s Móňou a cvak. To mi to jde. Aspoň si to užijí. Tak a je čas pokračovat.  Opětovně narážíme do kamenů a snažíme se vyhýbat všem překážkám. Je to dřina, ale nakonec dorážíme do cíle. Obec Pikovice. Lodě jdou na břeh. Vše se čistí a vybaluje. Nakládáme materiál na auta a loučíme se. Loďovka je u konce. Doufám, že se Všem líbila, a že se znovu sejdeme, Kojot.