Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mezinárodní tábor "Kačerov-Vlára" 13.7. - 4.8.2013

25. 8. 2013

 

   Tak jak letos začít. Školní rok je za námi, což je dobrá zpráva, protože jedeme na tábor. I letos je naše společné soužití trochu netradiční. Vlčata a světlušky začínají samostatně již 5. července. My ostatní se scházíme na tábořišti v Kačerově až v sobotu 13. července 2013.

img_1453.jpgKolem poledne jsme kompletní. Začínáme vozit podsady a stavíme stany. Jde nám to pěkně od ruky, takže za chvíli máme střechu nad hlavou. Tak rychle ubytovat a nanosit materiál do skladovacího stanu. Tím samozřejmě nekončíme. Stavíme novou vstupní bránu, věšák na ešusy i sušák na prádlo. Základní práce jsou hotové. Nyní můžeme připravit ohniště a nadělat zásobu dřeva. To vše jsme stihly během odpoledne. Večer se účastníme společného střediskového nástupu a poprvé nám Sixtík troubí večerku. Konečně jsme se dočkaly.

   A co jsme ten první týden vlastně dělali? Ti nejmenší, pokračovaly v etapové hře. My skauti jsme dodělávali některé táborové stavby a věnovali se plnění Nováčků, stezek, odborek a Tří orlích per. To vše jsme kombinovali s dalšími aktivitami. Učili jsme se poznávat různé rostliny a zvířata, hráli jsme hry, sekaly, řezaly a dělali všechno proto, abychom se nenudily. A jak je mým dobrým zvykem, tak i letos jsem připravil jeden zatěžkávací test, abych věděl, jak na tom jsme po té fyzické a psychické stránce. Jedno příjemné ráno jsme se zabalili a řekli si, že se půjdeme vykoupat do přehrady. A tak jsme vyrazili. Procházeli jsme malebnou krajinou, kochali se různými přírodními úkazy a užívali si fajn den, zatímJ. V jedné z vesnic jsme nakoupili jídlo, čímž naše batohy značně ztěžkly. A jde se dál. Dorazili jsme k přírodní rezervaci, na jejímž území je umístěn židovský hřbitov. Kluci jej museli nalézt, což se jim povedlo. Tento hřbitov je zajímavý tím, že je uprostřed pole a velmi těžko se hledá. Dáváme si svačinu a pokračujeme, směr „Kočičí hrádek“. Krajina se mění. Stoupáme do kopců, slézáme do údolí a zde se brodíme kopřivami a vysokou travou. Na několika místech musíme přebrodit vodní toky. Nálada už není tak veselá. Nedaří se nám najít cíl, tak šplháme do té největší stráně. Na jejím vrcholu se rozprostírají louky. Oběd. Sundáváme batohy a propocená trika. Během chvíle hoří oheň a z ešusů se line vůně hotového jídla. Nálada se zlepšuje. Chvíli odpočíváme a už jsme zase na cestě. Vesnice, kterými procházíme, jsou tvořené ze statků a všude je plno hospodářských zvířat. Po několika kilometrech jsme se napojili na červenou turistickou značku. Čeká nás perný pochod. Lezeme přes skály, zdoláváme prudké svahy. Nikdo už nemluví. A jsme u cíle. Vítá nás město Želiv s obrovskou vodní nádrží. Kluci se těší do vody. Bohužel, možnost koupání je až na druhém břehu, což je další množství kilometrů a čas se nám krátí. Je kolem šestnácté hodiny. No, přátelé, koupat se nemůžeme, musíme vyrazit do tábora. Upírají se na mě zděšené pohledy. Povoluji hodinový odpočinek pod lípou, nedaleko krámku. Kupujeme pití a dobíjíme baterky. Tak zase vyrážíme. Nohy jsou samý puchýř a Sixtík má „vlka“. To mu nezávidím. „Kojote, pojedeme autobusem“. Mrknul jsem na jízdní řád, usmál se a autobus jsem povolil. On už totiž žádný nejede. Tak pánové, vracíme se do tábora. Pro udržení morálky si zpíváme a hrajeme „slovní fotbal“. Nohy se začínají motat a také vyčerpání se projevuje. Po každé hodině chůze povoluji deset minut odpočinek. Tempo se zpomaluje. Venku je již tma, nicméně nebe je plné hvězd a tak hledáme souhvězdí. Jo, taky se podstatně ochladilo. Jdeme po tmě, bez baterek, vidět je dostatečně. Vidím první slzy a nevolnost. Po půlnoci nařizuji hodinový odpočinek. Vaříme horký čaj, a co to nevidím. Většina kluků spí. Tak jak si sedli, nebo upadli. Vstávat, musíme pokračovat. Vidím ty bolestné výrazy, ale jen na chvíli. Rozchodili jsme se a už zase jdeme. Tempo je tři kilometry za hodinu.  Je půl čtvrté, když dorážíme do tábora. Čeká na nás hlídka a dostáváme najíst. Klobouk dolů kluci, zase jste mě nezklamali a společně to zvládli. Jděte si lehnout, zítra máte volno.

   Další den byl na náš oddíl žalostný pohled. Nikdo nemohl chodit a pochod ve tvaru na oběd byl pro celý tábor velkou legrací. Nevadí, jdeme se vykoupat do nedalekého rybníka. Vybrali jsme si místo v lese, mezi borůvčím a naskákali do vody. Byla to paráda a příjemné rozptýlení.

   Nesmím zapomenout na společný táborový oheň, kde se hrálo, zpívalo a soutěžilo a na táborovou atmosféru, kterou jsme si sami vytvořili. Otázkou je, jaká ta atmosféra byla…

dsc_2829.jpgPíše se 20. července 2013 a já přebírám vedení tábora. Vlčata a světlušky odjíždějí domů a nám dnes začíná mezinárodní „Česko-Slovenský“ tábor. Během dopoledne přemisťujeme stany a připravujeme vše na příjezd našich hostů. Ti přijíždějí autobusem v odpoledních hodinách. Srdečně se vítáme a zařizujeme ubytování. Naši roveři připravují slavnostní oheň a my se společně scházíme na nástupu, kde vztyčujeme dvě státní vlajky a zpíváme první sloku české a slovenské skautské hymny.    

   Tak začínáme.  Po nástupu zahajujeme celotáborovou hru na téma „Robinson Crusoe“. K tomu musím dodat, že každá etapa je doprovázena velkou hrou, na základě které získají účastníci potřebné pomůcky pro vlastní etapu. Rozdělil jsem všechny účastníky do osmi skupin a přidělil barvu. První hra se jmenuje „pevnůstky“. Skupina, která splnila úkol, obdržela táborová trička, takže při večerním nástupu jsme všichni stejně oblečení.  A jde se k táborovému ohni. Navzájem se seznamujeme a vše doprovázíme hrou na kytary a zpěvem. Také jsem zadal úkol k příštímu ohni. Nacvičte divošský tanec s doprovodem přírodních hudebních nástrojů.  Po večerce ještě chvíli sedíme u ohně a pak už se jde spát.

   Důležitou informací pro Vás, je počasí. Letos je abnormální vedro s teplotami nad třicet stupňů a bez deště. Z tohoto důvodu jsem musel táborový program neustále upravovat a zjednodušovat. K tomu všemu je zde velké množství kousavého hmyzu.

     I tak pokračujeme v programu. Každý den je jedna etapa CH. Rozděláváme oheň, mapujeme okolí, stavíme přístřešky, ve kterých spíme, budujeme sluneční hodiny, pracujeme s kůží, cestujeme podle skautských pochodových značek a azimutu, přičemž plníme různé úkoly. K tomu získáváme nástroje a pomůcky formou her. Jenom příkladem:  „Na pašeráky, Barevný logik“. Tyto hry jsou dost náročné a trvají několik hodin. Vše doplňujeme dalšími aktivitami. Postavili jsme dvě sauny, které byly hojně užívané, zahráli jsme si noční hru „přenášení ohně“, kdy každá skupina musela přenést potokem hořící oheň na určené místo a to pěkně za tmy a jen s jednou baterkou. Také jsme hráli míčové hry jako pinčes, benbinton a volejbal. Měli jsme noční výsadek a oblíbenou zábavou v těchto horkých dnech se stalo házení do potoka a kotlíková válka. Nesmím zapomenout na naše rovery a rangers, kteří nám velkou měrou, pomohly svou prací a ochotou. Za to Vám patří mé díky.

dsc_3958.jpgJo abych nezapomněl, také jsme byly na výletě v Praze, kde jsme navštívili museum Karlova mostu a plavili se na gondolách. Nicméně týden utekl jako voda. V pátek jsme začali bourat tábor. Byla to makačka, ale zvládli jsme to. Večer se konal slavnostní oheň, kdy jsme se velmi dobře bavili při divošských tancích. Zlatým hřebem večera bylo vystoupení Dona a Ládi, kteří předvedli dobře nacvičenou „Haku“. Noc se snesla do údolí a my pomalu uléháme ke spánku, pěkně venku, pod širou oblohou.

   Ráno nás opustili naši Slovenští hosté a my se jedeme domů přebalit, neboť zítra odjíždíme na Slovensko. A tak se stalo. Scházíme se v 07:00 hod u Musea. Máme problém s autobusem, ale nakonec vše dobře dopadlo a my odjíždíme. Cesta je klidná a zábavná. Hrajeme na kytaru, zastavujeme u „Mekáče“. A už jsme na hranicích. Projíždíme Trenčínem a vracíme se k hranicím, k řece Vláře. Jsme na místě. Tentokrát nás vítají Slováci. Nakládáme batohy a přesouváme se na tábořiště. Mají zde jiný systém rozmístění stanů. Jsme všichni pohromadě. Máme chvilku na ubytování a jde se na oběd. A už se vžíváme do táborového režimu. Seznamujeme se s prostředím a koukáme, kde co je. Večer máme slavnostní nástup, po kterém jsme shlédli sestřih událostí z prvního týdne. Rufus to krásně připravil a sestříhal. Přesouváme se k táborovému ohni. Opět hrajeme na kytaru a povídáme si. První den končí.

   Budíček je v sedm hodin, stejně, jako u nás. Rozcvička, snídaně, nástup. A pokračujeme v CH. Opět to vezmu pouze okrajově. Skupiny čekal náročný pochod po naučné stezce v horách, stavěli se vory, které se přetahovaly proti proudu řeky pomocí vrátků, které jsme si sami stavěly, a pekli jsme chleba ve vlastnoručně postavených pecích. Samozřejmě nechyběl doprovodný program. Navštívili nás psovodi, kteří nám připravili zajímavou ukázku výcviku, navštívili nás hasiči, což se nám velmi líbilo, neboť jsme byli všichni mokří a špinaví od pěnyJ. Samozřejmě jsme se chodili koupat do řeky a poznávali nejbližší okolí. Nutno říci, že i zde byly velmi vysoké teploty, ale namísto komárů zde bylo velké množství vos a různých hadů, což někteří těžce nesli. Naši hostitelé nám připravili několik zajímavých výletů. Navštívili jsme termální koupaliště, což byla paráda, byli jsme na hradě Trenčín a projeli se místní električkou, což je také zážitek.

dsc_5656.jpgV sobotu jsme slavnostně vyhlásili výsledky celotáborové hry a ocenili vítěze. Ceny byly parádní. Termohrnky, nože a ešusy.  Při večerním nástupu jsme vyhodnotili celý tábor a domluvili se na další spolupráci. Výměna zkušeností je neocenitelná. A jdeme k táborovému ohni. Zapalujeme svíčky a vyslovujeme svá přání. Pak už se hraje, zpívá a bavíme se různými vystoupeními, včetně skautských mažoretek. A tak jako u nás, i tady se vše ukládá k poslednímu společnému spánku. Ráno jsme se rozloučili a nastoupili do autobusu, který nás veze zpátky domů. Letošní tábor je definitivně u svého konce, Kojot.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář