Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poznáváme naše ptáky 1.

15. 2. 2011

 

Budníček menší

01-budnicek-mensi.jpgPopis: Drobný ptáček, dlouhý 10 cm, se světlým břichem a tmavě šedozelenou vrchní stranou. Snadno si jej lze splést s budníčkem větším, ale nemá tak nápadný žlutý proužek přes oko, je méně žlutý a má tmavé nohy. Hlavním rozlišovacím znakem je však odlišný zpěv. Budníček menší se ozývá jednoduchým "čiv-čav".

Rozšíření: Vyskytuje se v Evropě a Asii.

Prostředí: Hnízdí v lesích, parcích a zahradách.

Potrava: Hmyz, pavouci, bobule.

Hnízdění: Hnízdo staví samička na zemi v husté trávě nebo v křoví. Samička sedí na 5-7 bílých vejcích s hnědými tečkami a později krmí mláďata. Sameček blízko hnízda zpívá, většinou se na krmení nepodílí.

 

Drozd zpěvný

02-drozd-zpevny.jpgPopis: O něco menší než kos, asi 23cm dlouhý. Horní strana těla je hnědá, hruď a břicho je smetanově žluté až bílé s hnědými skvrnami. Dá se zaměnit s drozdem brávníkem, ten má ale spodní stranu křídel bílou a velké hnědé skvrny dosahují až na břicho. Jeho zpěv se skládá z velkého množství různých, několikrát opakovaných, melodií.

Rozšíření: Je rozšířen po celé Evropě a ve velké části Asie.

Prostředí: Obývá lesy, zahrady, ale i městské parky, kde se zabydlel obdobně jako kos. Jsou částečně tažní.

Potrava: Hmyz, plži a různé bobule a semena rostlin.

Hnízdění: Samička staví miskovité hnízdo do kterého snese 4-5 zelenomodrých vajíček s černými tečkami. Na vajíčkách sedí jen samička, ale krmí oba rodiče.

 

Kos černý

03-kos-cerny.jpgPopis: 25 cm velký pták, vážící kolem 100g. Samec je černý se žlutým zobákem, samice kosa je hnědá se světlejším hrdlem a má skvrnitou hruď. Mláďata mají na zádech podélné proužky.

Prostředí: Existují dvě skupiny kosů. Jedna skupina žije v lesích a je velmi plachá. Druhá skupina kosů se přizpůsobila životu ve městech. Zde nacházejí širokou potravní nabídku v podobě zbytků jídel a odpadků, proto také může na stejné ploše žít více kosů než v lesích. Začínají i dříve hnízdit z důvodu teplejšího mikroklima ve městech. Kosi jsou částečně tažní, odlétají samice s mláďaty, samci zůstávají zde.

Potrava: Kosi žijící v lesích se živí hmyzem a lesními plody, kosi ve městech jsou všežravci, živí se různými zbytky jídel a odpadků.

Hnízdění: Kosi hnízdí 2-3x do roka.

 

Sýkora koňadra

04-sykora-konadra.jpgPopis: Naše největší a nejhojnější sýkora, velikosti vrabce. Samečka od samičky rozeznáme podle černého pruhu na břiše, sameček jej má větší a končí až u kloaky.

Prostředí: Žije v lesích, zahradách, parcích, břehových porostech apod.

Potrava: Živí se hmyzem, olejnatými semeny a plody.

Hnízdění: Hnízdí v dutinách, s oblibou obsazuje budky.

 

Vrabec domácí

05-vrabec-domaci.jpgPopis: Samec má šedé čelo a temeno, hnědou šíji a černé hrdlo. Samice a mláďata mají vršek hlavy matně hnědý a světlé hrdlo. Pro vrabce je typické hlasité švitoření.

Rozšíření: Společenský pták vyskytující se po celém světě ve vazbě na lidská sídla. Vrabec domácí je stálý.

Potrava: Vrabci se živí semeny, obilím, poupaty, ovocem, hmyzem a využívají i lidské odpadky.

Hnízdění: Hnízdí 3x ročně v koloniích v dutinách na budovách či na stromech. Hnízdo je neupravené, zbudované ze slámy, stébel, papíru a je vystláno peřím. Oba rodiče sedí na 5 – 6 bělavých, nebo červenohnědě skvrnitých vejcích. Mláďata krmí oba rodiče.

 

Špaček obecný

06-spacek-obecny.jpgPopis: Menší než kos, ale poněkud zavalitější. Délka 22 cm, váha 60-80 g. Peří je černé, kovově lesklé se zeleným a fialovým nádechem. V zimě a brzy z jara je šedě kropenatý a v průběhu roku se šedé konce per odírají a peří se postupně přebarvuje až na čistě kovově černou. Samice je samci podobná, ale její peří nemá tak silný lesk.

Rozšíření: Evropa, západní Asie a severní Afrika.

Prostředí: Hnízdí v řídkých listnatých lesích, parcích, zahradách a městské zeleni.

Potrava: Živočišná i rostlinná. Kromě hmyzu, plžů a housenek také různé bobule, třešně, hrozny atd.

 

Skřivan lesní

07-skrivan-lesni.jpgPopis: Délka těla 15-16 cm. Žlutohnědé zbarvení s tmavšími skvrnami přechází na břiše do bílé se žlutohnědým nádechem, na hlavě je černě žíhaný s výraznými bělavými pásky. Má krátká široká křídla s bílo-černým znakem na hraně, krátký ocas.

Rozšíření: Evropa, severní Afrika a přední Asie, Japonsko, severní Čína. Na zimu odlétá do západní a jižní Evropy.

Prostředí: Hnízdí v nížinách v řidších lesích, na vřesovištích, mýtinách, v zimě na polích.

Potrava: Hmyz a semena, na jaře výhonky trávy, pupeny a čerstvé lístky.

Hnízdění: Hnízdo je skryto pod nízkou vegetací na zemi poblíž stromu, který používá jako pozorovatelnu. Vejce jsou bělavá, hustě hnědě skvrnitá.

Poznámka: Jeho zpěv je tichý a tklivý a je složen z řady postupně klesajících nebo i stále stejně vysokých a různě kombinovaných tónů „lilililili dydlí dydlí dydlí“ (zpívá i za světlých nocí), vábení zní jako „didloi“.

 

Pěnkava obecná

08-penkava-obecna.jpgPopis: Náš nejhojnější a nejznámější pták, velký asi jako vrabec, dlouhý 15 cm. Sameček má šedou hlavu a zátylek, červenohnědou hruď, zelený kostřec a hnědočerný ocas, který má po stranách bílé pruhy. Na hnědozelených křídlech má dvě bílé pásky. V době hnízdění má sameček modrý zobák. Samička má křídla a ocas zbarveny skoro stejně, zbytek těla má šedohnědý.

Rozšíření: Pěnkava je rozšířena téměř všude, v Evropě, v Africe a v Asii.

Prostředí: U nás se vyskytuje v zahradách, sadech, v listnatých i jehličnatých lesích. Některé pěnkavy u nás zůstávají po celý rok (většinou samečkové), jiné se potulují a některé odlétají do zimovišť.

Potrava: Živí se semeny a mláďata krmí hmyzem.

 

Zvonek zelený

09-zvonek-zeleny.jpgPopis: 14,5 cm dlouhý pták, vážící asi 28 g. Samička je šedá se zelenavým nádechem a sameček má žlutozelenou hruď. Mladí ptáci jsou zbarveni více do hnědé a jsou podélně pruhovaní. Lze si je snadno splést s čížkem lesním, ale na rozdíl od nich mají žlutý kořen ocasu. Dospělí ptáci mají také žlutá políčka na křídlech.

Rozšíření: Zvonek je rozšířen skoro po celé Evropě, ve velké části Asie a v severozápadní Africe.

Prostředí: Vyskytuje se v lesích, parcích a zahradách.

Potrava: Živí se semeny (hlavně bukvice a slunečnice).

 

Kukačka obecná

10-kukacka-obecna.jpgPopis: Délka těla 32-34 cm. Samec má šedou svrchní stranu těla, letky jsou tmavě hnědošedé. V letu se podobá menšímu dravci (poštolka), údery křídel jsou však plošší.

Rozšíření: Evropa, jižní Asie, Austrálie, zimuje v tropické Africe.

Prostředí: Žije v lesích všech typů, v parcích, na loukách se skupinami stromů, na vřesovištích, v bažinách i v otevřené kulturní krajině.

Potrava: Hmyz a jeho larvy včetně chlupatých housenek.

Hnízdění: Samice žije na jednom hnízdišti s větším počtem samců. Při kukání sedí sameček na vyvýšeném místě, má svěšená křídla a zdvihá mírně zploštělý ocas. Kukačka klade vajíčka do hnízd jiných pěvců. Vždy toho druhu, jímž byla sama vychována.

 

Vlaštovka obecná

11-vlastovka-obecna.jpgPopis: Pták o délce asi 18 cm včetně dlouhého vidlicovitě vykrojeného ocasu. Má tmavě modrou až černě lesklou hřbetní stranu, bílé bříško a rezavě hnědé hrdlo a čelo. Vlaštovka má aerodynamický tvar a dlouhá křídla.

Rozšíření: Evropa, velká část Asie, Severní Amerika a severní Afrika.

Prostředí: Hnízdí v osídlených kulturních krajinách, ve dvorech a vsích, často pod střechami domů a stodol.

Potrava: Živí se hmyzem za kterým obratně létá ve vzduchu téměř celý den. Za léto je schopna pochytat až milión much, broučků, motýlků a jiného hmyzu.

Hnízdění: Staví si miskovité hnízdo slepené z bláta a slin a vystlané peřím a stébly, upevněné pod stropem.

 

Datel černý

12-datel-cerny.jpgPopis: Černý pták velikosti vrány. Samec má červené temeno, samice má červený týl. Mláďata jsou černohnědá.

Prostředí: Hnízdí v lesích se starými porosty. Žije samotářky, v době hnízdění v párech. Revír datla černého má několik čtverečních kilometrů. Je stálý.

Potrava: Larvy brouků žijící ve dřevě a mravenci.

Hnízdění: V době hnízdění se setkávají páry datlů za hlasitého bubnování a křiku. Potom začínají čistit loňskou hnízdní dutinu, nebo si ve stromech vytesávají novou hnízdní dutinu s oválným vletovým otvorem.

Poznámka: Datel kromě typického bubnování do dřeva vydává také hlasité „kliée“ a „krikrikrikri“, za letu „kví kví kví“.

 

Havran polní

13-havran-polni.jpgPopis: Havran má lesklé tmavé fialové peří. Lze si jej snadno splést s vránou, ale na rozdíl od ní má tzv. "kalhotky" a starší ptáci světlou pokožku na zobáku, které má samice opeřený. Měří okolo 46 cm, v rozpětí 90 cm.

Rozšíření: Obývá téměř celou Evropu a velkou část Asie. V zimě k nám přilétají ptáci z východní Evropy, aby zde přezimovali, a naši ptáci se na toto období stěhují do západní Evropy. Na jaře se obě skupiny zase vracejí zpět.

Prostředí: Žije v otevřené polní krajině s lesíky. Hnízdí v koloniích a ty bývají blízko vody. V zimě lze havrana spatřit v nezasněžené krajině a ve městech.

Potrava: Potravu sbírají na zemi. Živí se hmyzem, rostlinnou stravou, loví myši a drobné živočichy. Vybírají také hnízda koroptví, bažantů a drobných ptáků.