Příměstský tábor LONZA: 5. - 7. 8. 2015
Mezilidské vztahy a vzájemná spolupráce jsou vlastnosti, bez kterých se dnes neobejdeme. A díky partnerům, kteří nás celoročně podporují, můžeme realizovat vše, co naše skautské středisko potřebuje. Jedním z těchto partnerů je firma LONZA Biotec, s.r.o. Jako poděkování, pořádáme každoročně příměstský tábor pro děti zaměstnanců uvedené firmy. Letos jsme začali ve středu, dne 5. 8. 2015.
A jdeme na to. Kolem osmé hodiny ranní jsme kompletní a pouštíme se do první hry. Hledáme malé čtverečky papíru s čísly od jedné, do pěti. Ten, kdo má nejvyšší součet čísel vítězí a získává sladkou odměnu. Také se seznamujeme se skautskými dovednostmi. Ukazujeme si busolu a učíme se určovat světové strany. Nechybí ani rukodělné práce. Z plechovek od ovoce si vyrobíme lucerničky. Vnitřek naplníme pískem a za pomoci hřebíku s kladívkem vytváříme ornamenty po celém obvodu. Když je hotovo, bereme štětce a nanášíme dvě vrstvy bílé barvy. Po zaschnutí stříháme z ubrousků různé motivy, které lepidlem nanášíme na vnější obal. Nakonec pomocí vázacího drátku vytváříme držátko.
Samozřejmě nezapomínáme svačit. Dnes máme chleba s pomazánkou a zeleninou. Další aktivitou je poznávání fauny a flóry, která se vyskytuje na našem území. Ukazuji obrázky zvířat, které poznáváme. A musím děti pochválit, jde jim to výborně. Tak rychle na oběd, ať můžeme pokračovat. A pak už vše bere rychlý spád. Tvoříme origami, poléváme se vodou a na hrdlo skleněné lahve pokládáme zápalky tak, aby nám nespadli. Je toho tolik, že nás rodiče překvapily, když si přijeli pro děti. Dnešní den končí, tak zase zítra.
Čtvrtek, osm hodin ráno. Jsme kompletní. Rozdělujeme se do dvou skupin a vyrážíme na značenou trasu přes starou Kouřim. Kocháme se přírodou a plníme různé úkoly, kdy poznáváme významné osobnosti, dopravní značky, zvířata a mnoho dalšího. Před jedenáctou hodinou jsme zpátky v areálu kluboven. Máme ještě trochu času a tak stavíme stany, ve kterých dnes přespíme. Motáme se do tyčí a kolíků, ale nakonec se práce podařila. Stany jsou postavené. Můžeme se jít naobědvat. Sluníčko dělá pěknou neplechu. Vzduch se nehne a teplota šplhá ke čtyřiceti stupňům. Chvilku se ochladíme v klubovně. Závodíme ve třídění geometrických tvarů. Proti sobě sedí dva zápasníci a mají zavázané oči. Na povel začínají třídit trojúhelníky, čtverce a kolečka na samostatné hromádky. Tak, už je nám lépe. Jdeme střílet z luku. Přiložit šíp, napnout tětivu a vystřelit na terč. Nečekal bych, že nás to bude tak bavit. Abychom nedostali úžeh, házíme si s balónky, které jsou napuštěné vodou. A pak, že se neochladíme. Během chvilky jsme mokří až na kost. Teď můžeme začít střílet ze vzduchovky. Každý má svůj terč a tak si můžeme spočítat zásahy. Je čas k jídlu. Rozděláváme oheň a opékáme buřtíky. Nechybí zeleninová obloha, hořčice a kečup. Vůbec to nebylo špatné.
Mezitím Marťa připravila sádrové odlitky zvířat, které si obarvíme dle vlastního vkusu. Vidím berušku, hrocha a mnoho dalších. Museli byste to vidět. Opravdu se to povedlo. Už není takové vedro a tak začínáme hrát hry. Běháme, závodíme a vše je doprovázeno smíchem. Tak stačí, jdeme si připravit spaní. K mému údivu chce většina dětí spát venku, pod širákem. Jdu pro plachtu, na kterou skládáme molitanová lehátka a spacáky. Vše je připraveno a tak se přesouváme k táborovému ohni. Povídáme si, hrajeme na kytaru a zpíváme. Pomalu se začíná stmívat. Je čas spát. Soukáme se do spacáků a za chvíli je všude klid. I dnešní den je u konce.
Páteční ráno je velmi příjemné. Začíná svítit sluníčko a my se postupně probouzíme. K snídani máme čaj a loupák. Sušíme spacáky od rosy a balíme stany. Vše jsme uklidily a tak si jdeme zahrát „Kimovku“. Nejprve musíme získat všechny části rozstříhaného obrázku a složit jej. Když se nám to podařilo, máme čtyřicet vteřin, během kterých si snažíme zapamatovat nakreslené předměty a následně vše zapisujeme na papír. Tím procvičujeme paměť.
A jde se na oběd. A zase to nehorázné teplo. Chladíme se v klubovně, kde vyrábíme kapsičky z papírových tácků, které si zdobíme. Opět vyndávám luk a trénujeme střelbu. Zásoba šípů se nám značně tenčí. Ještě hrajeme několik her a už přijíždí první rodiče. Loučíme se a těšíme se na viděnou. Okolo sedmnácté hodiny je všude ticho a klid. Naše dobrodružství končí, Kojot.