Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tábor 2021

27. 7. 2021

 

   Tak přátelé, čtrnáct dnů uplynulo jako voda a nyní je čas zhodnotit náš skautský tábor. Po roce nečinnosti a schůzek v on-line prostředí jsme se konečně dočkali a mohli společně strávit úžasné chvíle na našem tábořišti.

   Užili jsme si spoustu zábavy, prožili různá dobrodružství, prali se s rozmary přírody a budovali osady na divokém západě. Samozřejmě jsme si zahráli spoustu her, naučili se různým dovednostem a k tomu všemu jsme společně trávili chvíle u táborového ohně, pomáhali s přípravou jídla pro celý tábor a hlavně utužovali přátelství napříč celým střediskem.

   Já se nyní budu věnovat našemu oddílovému programu. Postavili jsme si stany, sušák na prádlo, opravili stožár na vlajku a připravili ohniště na večerní rozjímání. Vše je hotové a tak se můžeme vydat „Junáckou stopou“ za poznáním. U všech činností jsme si vše nejdříve vysvětlili, ukázali a následně prakticky vyzkoušeli, bez ohledu na čas. Cílem bylo dotáhnout vše do zdárného konce, což nebylo vždy jednoduché. Do skupin jsme se vždy náhodně rozlosovali, takže nikdy nebyly stejné, čímž jsme doháněli chybějící sociální kontakt a učili se vzájemné komunikaci a respektu. A co že jsme to dělali?  

   Rozdělávali jsme oheň, což se nám hodilo po celou dobu tábora k přepalování provázků. Nejprve jsme odkopli drn, v lese nasbírali suché dřevo, zapálili oheň na co nejmenší počet zápalek, přepálili provázek a vše po sobě uklidili tak, že nebylo poznat kde se kopalo. A nezapomněli jsme si vyzkoušet různé druhy ohnišť jak slavnostních, tak užitkových.

   Brousili jsme nože a sekyry, učili se řezat pilou, osekávat větve a starat se o nástroje. Přitom jsme nadělali pěknou zásobu dřeva na topení.

   Naučili jsme se nové uzlíky na vázané stavby a díky tomu jsme si vyrobili indiánskou postel (bez použití hřebíků) a svázali konstrukci na saunu, kterou jsme samozřejmě využili k očistě těla i ducha.  Kameny jsme rozpalovali na speciálním ohni a tím ušetřili spoustu času.

   Pekli jsme vepřové maso s brambory v seetnově hrnci, vařili oběd v kotlíku na ohni, včetně polévky a postavili si pec na chleba z kamenů a jílu. Musím říci, že se nám to povedlo. Maso bylo jemné, prošpikované česnekem a bylinkami. Na ohni jsme uvařili zeleninovou polévku a zapečené těstoviny s vajíčkem, do kterých jsme přidali kabanos osmažený na cibulce. A chleba byl jak z pekárny. Udělali jsme kvásek, zadělali těsto, které parádně vykynulo a upekli tři bochánky v rozpálené peci. Jen si to představte, teplý, voňavý chleba s křupavou kůrkou.

   Povídali jsme si o skautských pochodových značkách, vyzkoušeli si jejich přípravu a následně vyrazili na krátký okruh, kde jsme se tyto značky učili hledat a rozpoznávat.

   Použili jsme dělostřelecký uzel k výrobě provazového žebříku, který jsme za pomoci dalšího lana vytáhli do výše a řádně ukotvili a samozřejmě vyzkoušeli jeho nosnost a kvalitu.

   Učili jsme se balit batoh, vybrat si vhodné oblečení a vybavení na výpravu, povídali jsme si o důležitosti vody a dalších přírodních zdrojů a vše vyzkoušeli v praxi.

   A k tomu všemu jsme hráli spoustu her, šili knoflíky, zažili jsme noční výsadek, připravovali táborový oheň, spali pod širákem, koupali se v potoce, opékali buřtíky, drželi jsme táborovou službu, kdy jsme pracovali v kuchyni, myli nádobí a drželi noční hlídky, užívali jsme si celotáborovou hru, ve které jsme budovali osady na divokém západě, trávili jsme chvíle u ohně, povídali si o skautingu a jeho osobnostech, pracovali s nováčkem a zažili spoustu dobrodružství, zábavy a kamarádství a také jeden skautský slib.

   Co říci na závěr? Letošní tábor se opravdu povedl, jsou věci, které nelze vyjádřit slovy, ty se musí zažít a prožít. Věřím, že v každém z nás zůstane spousta vzpomínek a chuti do další práce. Tak na viděnou v září, Kojot.

Odkaz na fotky:

https://stopa-kourim.rajce.idnes.cz/Tabor_Kacerov_2021/?

https://mydreams.rajce.idnes.cz/Tabor_2021_-_Divoky_zapad/?

https://wewe-foto.rajce.idnes.cz/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář