Tábor Kačerov 5.-19.7. 2014
Končí školní rok, začínají prázdniny a nás čeká vrchol skautského roku. Letní tábor na Kačerově. Nebudu Vám popisovat vše, co jsme dělali, co jsme dokázali, to vše máme ve svých srdcích a vzpomínkách. Tak jenom stručně.
První vlaštovky se slétly již ve čtvrtek 3. července l.p. 2014 a hned jsme se pustili do práce. Stavěly se stany, umývárky, pucovala se kuchyň a latríny. Bylo nás dost a tak jsme nikam nespěchali. Po večerech jsme drnkali na kytary a užívali si krásné přírody. V pátek večer je vše hotovo, a tak můžeme začít.
V sobotu dne 5. července začal oficiálně náš střediskový tábor. Dopoledne se sjížděli děti a v odpoledních hodinách je již každý ve svém stanu, řádně ubytovaný. Vše zahajujeme večerním nástupem. Řekli jsme si důležité informace a popřáli si klidný průběh tábora.
Nejprve Vám stručně popíšu průběh tábora a následně oddílové aktivity. V první řadě se pracovalo na táborových stavbách, dělali se brány, sušáky, věšáky a další doplňky pro naše pohodlí. V neděli jsme zahájili celotáborovou hru s názvem „Záhada hlavolamu“. Nechali jsme se inspirovat J. Foglarem a vžili se do postaviček Rychlých šípů. Měli jsme devět etap, které jsme začínali hranou scénkou z prostředí Stínadel. Každá scénka byla kouskem příběhu z knižní předlohy. RŠ objevili deník Jana Tleskače, tajně vstupovali do Staré Prahy, sháněli žlutý špendlík, hledali ztracenou kolnu, snažili se získat návod na vyndání ježka z klece a plnili další úkoly. Vše vyvrcholilo možností, vyjmout ježka z klece a zjistit, co v sobě ukrývá. Myslím si, že CTH byla velice povedená a všem se líbila.
K dalším společným aktivitám patřili seznamovací hry, různá sportovní klání, jako volejbal, nebo pinčes, scházeli jsme se u táborových ohňů, kde jsme hráli na kytary a zpívali. Také jsme plnili táborové povinnosti. Střídali jsme se po oddílech ve službě v kuchyni, myli nádobí, zajišťovali dřevo a drželi noční hlídky. Každý oddíl podnikl nějakou tu výpravu a věnoval se plnění nejrůznějších odborek a odborností. Jak vidíte, na nudu nebyl časJ.
A teď k oddílu. První týden si vzal na starosti Kapy a začali jsme ve velkém stylu. Každý skautík si vyrobil a vyzdobil táborový deník, do kterého si zapisoval průběh jednotlivých dnů. Zavedli jsme zápisník nočních hlídek, kde si jednotlivé hlídky zapisovaly průběh svého bdění, a kde si podpisem předávaly službu. První večer, jsme za deštivého počasí vyrazili na pochod, dle pochodových značek a to pěkně po družinách, které byli dvě. Úkolem bylo dojít na určené místo, kde jsme postavili přístřešek, ve kterém jsme přespali. Okolo 23:00 hod jsme na místě. Vše je hotovo a tak můžeme začít grilovat masíčko. Jde o uvítací večer našeho oddílu. Přestalo pršet a večer byl úžasný.
Ráno jsme se vrátili do tábora a pustili se do stavby vodního mlýnku. Moc se nám to nedaří. K tomu každá družina dostává článek se skautskou tématikou, který večer při svíčkách prezentuje (např. Ivančena, zakladatelé skautingu, podsadové stany). Tedy vše, co je důležité a co si můžeme zapamatovat. Při večerce si čteme příběh, který jsme nazvali večerníček. Vždy jde o nějaký příběh s myšlenkou, jako je třeba smysl života, a který společně rozebíráme.
Spát se nejde. Čeká nás noční akce. Každá družina vyráží na určené místo, dle mapy, kde musí dle souřadnic najít a vykopat tajnou zprávu. V tomto případě návod na stavbu vodního mlýna. Kluci se vracejí v šest hodin ráno. Posílám je spát a ujímám se služby v kuchyni.
Naše aktivity jsou v plném proudu. Postavili jsme saunu, sušák na prádlo a přehradili potok. Hrajeme různé hry a plníme další úkoly, za které dostáváme bodíky a krásné camrátka, které připravil Kapy. Samozřejmě neleníme ani při práci. Brousíme sekyry, řežeme dřevo a chodíme pro pečivo.
Ve středu jsem zavelel k odchodu. Balíme krosny na dva dny a opouštíme tábor. Pěšky se přesouváme do Keblova na autobus. Jsme zde celkem brzy a tak pokračujeme pěšky až do obce Bernartice. Bolí nás nohy, dál se nejde. Čekáme na autobus, který nás dovezl do Ledče nad Sázavou, což je celkem útulné městečko. Našli jsme pěknou restauraci u vody a objednáváme si pizzu. Spokojení odcházíme na vlakové nádraží a jedeme „Posázavským pacifikem“ do zastávky Chřenovice. Přecházíme řeku Sázavu a po dvou kilometrech jsme v cíli. Vítá nás tábor 9. Přístavu vodních skautů z Kolína, naši staří známí. Na stěžni je vyvěšena signalizační vlajka „návštěva v táboře“. Se všemi se vítáme a už se zapojujeme do aktivit. Hrajeme soft, paimbool, volejbal, pinčes a samozřejmě se jdeme vyřádit do řeky Sázavy. Je to paráda. K jídlu dostáváme rajskou s domácím knedlíkem a bramboráky. Najedl jsem se tak moc, až je mi zleJ. Večer se účastníme jejich CTH. Bráníme opuštěný tábor. Nikdo nám nesmí proklouznout do svého stanu. Děláme, co můžeme, ale nepodařilo se nám všechny vodáky pochytat. Někteří se do svých stanů dostaly. V půlnoci je po všem a jde se spát.
Ráno vstáváme a balíme ležení. Čeká nás kapitánská snídaně. Plné stoly jídla. Salámy, sýry, zelenina, mléčné výrobky. Je toho tolik, že se stoly prohýbají. Krásné ráno. Abychom trochu vytrávili, pouštíme se do zápasu v kruhu. Trochu ostuda. Já prohrál s Benzínem a Kapy taktéž (naštípl si dvě žebra). Čas naší návštěvy je u konce. Loučíme se a odcházíme. V obci Zahájí, nastupujeme do autobusu a z Bernartic pochodujeme pěšky až do tábora. Jsme zpět.
Na odpočinek není čas. Opět se věnujeme oddílovému programu a to až do soboty. Je čas vyhlásit výsledky bodování. Hvězdička přivezla vítězné družině krásný dort a poraženým domácí buchty. Všichni jsme spokojeni. Den ale ještě nekončí. Účastníme se táborového ohně. Po jeho ukončení, žádám Kapyho, aby mi přivedl Gepíka ke slibovému ohni. Je čas udělat z Nováčka řádného člena našeho oddílu. Gepík složil svůj skautský slib.
V neděli večer nás opustil Kapy a tak je řada na mě. Začínáme plnit Tři orlí pera, pracujeme na stezkách a nováčkům sděluji nejdůležitější informace o skautingu. V průběhu týdne jsem se zaměřil na pořádek ve stanech, takže několik skautíků, hledalo své věci po celém táboře. Mou oblíbenou činností je přepalování provázků a to v nečekanou dobu. Jsou to zajímavé okamžiky, hlavně když poražený klikuje v potoce. Samozřejmě se více věnujeme sportu. Letos trénujeme volejbal. Také je čas na manuální zručnost. Každá družina si vyrobí zmenšený model podsadového stanu (30 x 30 cm) v reálné podobě. Trvalo tři dny, než se podařilo postavit jeden stan a to s vypětím všech psychických sil rádců. Nepolevil jsem. Druhý stan byl oddílem rozštípán na malé kousky a spálen J. Samozřejmě fungujeme i pro středisko. Zajišťujeme dřevo pro tábor.
Další činností je pořadová příprava. Učíme se nastupovat, pochodovat jednotným krokem, aby ty nástupy trochu vypadaly. Je to sranda, ale jde nám to. Nejlepší hrou se stala hra „Na debily“. V zemi jsou zatlučeny tři kůly na trase dlouhé 15 m. Každého kůlu se musíme chytit a desetkrát se kolem něho otočit. Na konci trasy je celta, na které jsou knoflíky, jehly a nitě. Úkolem je přišít knoflík a doběhnout zpět na start. To je bez komentářeJ.
Také pokračujeme v přednesu skautských témat a čtení příběhů. Po večerních nástupech se scházíme u táborového kruhu, kde hrajeme na kytaru a zpíváme pro celý tábor. Bohužel, čas je neúprosný. V pátek 18.7. bouráme náš tábor, abychom měli méně práce. Budeme spát venku. Večer přijíždí Kapy a tak rozděláváme poslední oheň. Hrajeme, zpíváme a grilujeme. Spát se jde až k ránu.
Je tu poslední společný den s datem 19. července 2014. Vstáváme v sedm hodin a začínáme bourat tábor vlčat. Jde to pěkně od ruky a tak už jsme u světlušek. Po desáté hodině je vše hotovo. Můj čas vypršel, odjíždím. Když se loučím s oddílem, vidím slzy v očích. Dojímá mě to. Letos jsem měl na táboře tu nejlepší partu za posledních pět let a věřte, budou mi chybět. To co jsem jim viděl ve tvářích, pro mě byla ta nejlepší zpětná vazba, jakou jsem kdy zažil, Kojot.
